Základ daně a daň

Vezmeme to trochu ze široka, ale oproti paragrafům zjednodušeně :-)

Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení; tedy zisk. Ze zisku zaplatíte 15% daň.

Velmi jednoduchý příklad: V roce x máte příjmy z nájmu 100 000 Kč, k tomu výdaje 60 000 Kč, základ daně je tedy 40 000 Kč. Daň tedy činí 6 000 Kč jakožto 15 % z 40 000 Kč.

Pokud ale podle daňové evidence přesáhnou výdaje příjmy, jde v podstatě o záporný základ daně neboli ztrátu. A o tuto daňovou ztrátu lze za určitých podmínek v následujících letech snížit základ daně z příjmů. Neboli pozor! Ztráta je položkou odčitatelnou od základu daně a nikoliv daňový výdaj (náklad)!

Snižovat si díky ztrátě/ztrátám daňový základ v dalších letech je díky ušetření jistě fajn, ale pozor, prodlužuje se tím výrazně možnost kontroly od finančního úřadu viz níže!

Asi nejzásadnější podmínka uplatňování si ztráty je podle § 34 odst. 1 až 3 ZDP to, že ji lze odečíst od základu daně nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Poplatník si proto nemůže vybrat, že např. pětileté období pro uplatnění ztráty za rok 2018 začne počítat až od roku 2022 a ani, že ji uplatní pouze v sudých letech 2020, 2022, 2024, 2026 a 2028 apod.

Je ale ponecháno na libovůli poplatníka, v jakém režimu si v daném období daňovou ztrátu uplatní. Např. ztrátu z roku 2017 se rozhodne z poloviny využít proti základu daně roku 2018 a z druhé poloviny až za rok 2020, třebaže již za rok 2019 vytvoří dostatečný základ daně, proti němuž by mohl zbytek ztráty 2017 umořit.

Každá daňová ztráta za jedno konkrétní zdaňovací období se považuje za samostatnou odčitatelnou položku. Poplatník tedy nemá jednu úhrnnou ztrátu, ale několik samostatných ztrát za jednotlivá zdaňovací období. Zákon nestanovuje prioritu uplatňování těchto jednotlivých daňových ztrát, záleží tak opět na poplatníkovi.

Obecně podle § 148 daňového řádu platí tříletá lhůta pro stanovení daně plynoucí od termínu pro podání přiznání, jen v tomto časovém období lze daň (daňovou ztrátu) vyměřit nebo doměřit. Což ale významně naruší daňová ztráta. Na základě speciálního ustanovení § 38r odst. 2 ZDP totiž daňová ztráta citelně prodlouží lhůtu pro stanovení (doměření) daně správcem daně.  Ato nejen pro zdaňovací období vzniku ztráty, ale současně pro všechna následující zdaňovací období, kdy lze tuto daňovou ztrátu uplatnit jako odčitatelnou položku (nikoli jen za roky, kdy ji poplatník takto využil), tedy o pět dalších let. Nežli vykázat jen poměrně malou daňovou ztrátu, je procesně výhodnější nízký nebo alespoň nulový základ daně.

Příklad:

V roce 2015 začínáte pronajímat a Vaše výdaje jsou vyšší než příjmy, máte tedy ztrátu, konkrétně například 5 000 Kč. Tu společně s částkou příjmů a výdajů vykážete v daňovém přiznání na příloze č. 2. V následujícím roce si tuto ztrátu můžete uplatnit v daňovém přiznání na řádku 44.

Pokud tedy za rok 2016 Vám Vaše daňová evidence vykáže zisk v hodnotě například 20 000 Kč (Váš daňový základ z nájmů pro rok 2016) a Vy ztrátu za předchozí rok uvedete na tom řádku 44, sníží se Vám daňový základ pro výpočet daně na 15 000 Kč.

Pokud ale máte i za rok 2016 ztrátu, je bezvýznamné ztrátu za rok 2015 na řádku 44 uvádět.

Daňová ztráta výrazně prodlouží lhůtu pro možnost kontroly finančního úřadu!

Na základě speciálního ustanovení § 38r odst. 2 ZDP totiž daňová ztráta citelně prodlouží lhůtu pro stanovení (doměření) daně správcem daně. A to nejen pro zdaňovací období vzniku ztráty, ale současně pro všechna následující zdaňovací období, kdy lze tuto daňovou ztrátu uplatnit jako odčitatelnou položku (nikoli jen za roky, kdy ji poplatník takto využil), tedy o pět dalších let. 

Nežli vykázat jen poměrně malou daňovou ztrátu, je procesně výhodnější nízký kladný (nulový) základ daně.

Příklad:

Zahájili jsme podnikání respektive pronájem podle § 9  v roce 2015 a jen v tomto roce máme daňovou ztrátu. Dokdy nám hrozí daňová kontrola/doměrek roku 2015? Potažmo jak dlouho musím uchovávat doklady? Ztrátu z roku 2015 je možné rozepsat v dalších pěti letech, tedy 2016, 2017, 2018, 2019 a 2020. 

Kdyby nebylo § 38r odst. 2 ZDP, tak by uplynula propadná (prekluzivní) lhůta pro stanovení daně za rok 2015 v dubnu 2019. Protože ale toto ustanovení máme, pomine hrozba doměrku daně za rok 2015 v dubnu 2024!

Po tuto dobu také musíme veškou evidenci a doklady archivovat.

Hlavní zdroj této části zde.